Problematika obrany proti útoku nožem

Sečné a bodné zbraně jsou (pomineme-li zbraně střelné) nejnebezpečnějším druhem útoku. Samozřejmě rozhodující zde je kombinace druhu zbraně a schopností útočníka a stejně tak kontext , který představuje místo napadení.

Pochopitelně, jedná-li se o bodnou zbraň, záleží na její velikosti a druhu. Nejnebezpečnější je samozřejmě taková bodná zbraň, která má oboustranné ostří a mimořádnou velikost. Na druhém místě pak je zbraň s jedním ostřím, např. běžný kuchyňský nůž. Třetí pomyslnou skupinu bodných zbraní může představovat například zbraň náhodná, jakou se může stát kupříkladu šroubovák nebo skleněná láhev s uraženým hrdlem. I když držení takové zbraně ze strany útočníka dává jen omezenou škálu útoků, může být taková zbraň nebezpečnější, než například běžný nůž.

Důležitější, než zbraň samotná, je kvalita útočníka, fyzická, psychická, a technická. Pochopitelně je propastný rozdíl mezi „profesionálním zabijákem“ z řad speciální jednotky a opilým laikem, který poprvé disponuje bodnou zbraní. Nikdo nepochybuje o faktu, že i sebedokonalejší zbraň je v rukou ignoranta neúčinnou, zatímco u dobrého bojovníka jsou vysoce účinné i holé ruce.

Naprosto rozhodující z hlediska nebezpečnosti útoku bodnou zbraní je kontext okolí místa konfliktu. Obecně vzato, záleží především na tom, je-li reálné ve zlomku vteřiny získat pro svou obranu předmět, a jaký. Útok bodnou zbraní je v každém případě mnohem lépe zvládnutelný například v obchodě plném zboží, než na ulici.

Jako u každého druhu napadení je třeba rozlišovat napadení zjevné a napadení ze zálohy. Zjevným napadením rozumíme takový způsob útoku, kde útočník se netají svou přítomností, ani svým rozhodnutím napadnout. Stejně tak se jedná o zjevné napadení v případě, že útočník se dává poznat, avšak tají svůj záměr napadnout, či dává se poznat, netají svůj agresivní záměr, avšak tají skutečnost, že má u sebe zbraň. Napadením ze zálohy se rozumí takový způsob útoku, kdy útočník je skrytý na místě dle jeho mínění nepředpokládaném. Příkladem může být situace, kdy oběť zjevně krátkodobě opustí uzavřený prostor, skrytý útočník pak zaujme pozici v tomto prostoru, a oběť se navrací do prostoru naprosto bezstarostně a nepřipraveně. Takový způsob útoku může být fatální i pro dobrého bojovníka. Přesto se však dopustil chyby. Jednak měl předpokládat, že dává k útoku šanci, jednak jako dobrý bojovník měl vycítit energii signalizující přítomnost jiného člověka. Jedná-li se o energii nenávistnou, je mnohem snadnější ji vnímat. Jako konkrétní případ takového napadení ze zálohy lze uvést modelovou situaci. Řidič večer nakrátko zastaví na kraji vozovky, odběhne od otevřeného vozu vyřídit záležitost trvající pár vteřin, např. vhodit dopis do schránky. Náhodný přihlížející vleze do vozu a zaklekne za opěradly předních sedadel. Opěrky hlavy jsou pro takový manévr ideálním krytím.  Po nastoupení řidiče a krátké jízdě útočník zaútočí na hlavu nebo krk řidiče. Oběť se dopustila hned tří chyb, nehodných bojovníka. Není možné nevnímat kontext nehlídaného vozu, není možné do něj nastoupit způsobem absolutního laika a ve zmíněném prostoru by měl každý bojovník cizí energii vycítit.