Sambo

Sambo je bojový sport typický pro Rusko, později Sovětský svaz a dvou jeho satelitů: Bulharska a Mongolska. Teprve po převratu se nepatrně rozšířilo i do dalších zemí, i do Česka, ale zájem o něj je nevalný. Vzniklo ve 20. letech minulého století, kdy Rusové se pokoušeli mít vlastní bojový systém s pravidly, která by umožňovala také jeho provozování na soutěžích. Samotný název je akronymus z pojmů Sam(ozatschita) B(ez) O(ruzhja). Tedy Sebeobrana beze zbraně. (Transcribce z cyrilice též zvané azbuka má několik forem; i českou formu Samozaščita bez oružja.) Nevalný význam tohoto sportu je v tom, že z technik které byly vzaty v potaz byly vypuštěny všechny nebezpečné a nakonec zbylo torso, které snad z asi 80% technik se kryje s judo. Odmyslíme-li si formální aspekty (dříve kulatá žíněnka, trenýrky namísto dlouhých kalhot a pouze 2 barvy pásků ve funkci rozlišovacích šerp), pak by nezasvěcený pozorovatel až po delší době seznal, že nesleduje judo, nýbrž sambo. Hlavní rozdíl je v tom, že v sambo je většina způsobů nasazení škrcení považována za životu nebezpečné a počet technik škrcení je tím omezený. Zatímco v judo jsou nohy soupeře pro úchop rukou téměř nedotknutelné, v sambo jsou techniky na nohy (páky) důležitou součástí tohoto sportu. Hodové techniky jsou v podstatě totožné s judo, ale mají ruské názvy. (Např. Kata guruma je Melnica, neboli Mlýn a lze ji provádět i z kleku.) Je pochopitelné, že při takové podobnosti systémů bývá tentýž sportovec vystaven ve vitríně vítězů vždy dvakrát: za judo, a za sambo. 

Trenér Centra nemá přílišné znalosti Sambo. Od roku 1971 se příležitostně zastavoval při svých vědeckých expedicích v bulharských klubech; nešlo ale o systematickou výuku. Co je na Sambo cenné, jsou jeho unikátní techniky na nohy soupeře, které se dají dobře zakomponovat do technik sebeobrany. Nejnebezpečnější techniky jsou vždy ty, které bojovník nezná. A techniky sambo skutečně až donedávna byly v Česku mimo naše Centrum zcela neznámé.

Důležité je vědět, že pod pojmem Sambo se ještě kryje změť systémů, které nemají se sambo příliš společného. Označují se jako Bojové sambo a jsou často na hranici konfliktu se samotným názvem, který říká „beze zbraně“. Dokonce existují už i výběry těchto „nadstavbových“ technik pro soutěže. Kolem roku 1950 napsal „český“ sportovec Levský (Levskij) brožury o sambo, kde se ještě o skutečné sambo nejednalo. Výstižnější název by byl „Zabij jak umíš“.  A pokud kdo zaslechne, že věhlasný „Specnaz“ (často chybně jako Specnas) (Vojska Specialnogo Naznatschenija) užívá Sambo, pak je asi obraz tohoto pojmu „Bojového sambo“ úplný. (Solidní údaje o Specnaz-u podává vyjímečně Wikipedie.)